I když se na mě z fotek rodinných alb usmívali němečtí ovčáci mého dědečka a dlouhosrsté kolie rodiny mého otce, můj vlastní pes skutečně přišel až když mi bylo dvanáct let.
Čekání bylo dlouhé pro malé děvče, které vždy dávalo přednost zvířatům před panenkami a roztomilými šatičkami.
Vzpomínám si, jako by to bylo včera, onoho září 1980, kdy jsem poprvé vzala do náruče Anette Cesi, fenku středního apricot pudla.
Od té chvíle jsem se psí společnosti nikdy nevzdala.
První vrh pudlů, v mé chovatelské stanici HANČIN KVĚT, se narodil v roce 1983.
Osud chtěl, aby u mě našel domov i střední černý a trpasličí apricot pudl, shih-tzu a hladkosrstý foxteriér, a tak se narodily i další vrhy. Vrhů nebylo mnoho, ale vždy byly výsledkem dobře promyšlených spojení.
Moji psi jsou plnohodnotní členové rodiny a tráví většinu času v mojí společnosti. Každý pes, který vstoupí do mého života, zůstává po mém boku až do konce svých dnů.
Hned na začátku mé kynologické kariéry jsem vstoupila i do světa psích výstav, kterého se účastním dodnes. Na vystavování psů, především mých odchovů, jsem velice pyšná. Prozatím jsem měla čest pověsit na zeď šampionáty mnoha evropských zemí a tituly evropského a světového vítěze.
V roce 1996 jsem se stala rozhodčím FCI pro plemeno pudl. Dnes posuzuji všechna plemena skupin 9, 4, 3. Nyní pracuji na skupině 5.
Mám zkušenosti s posuzováním speciálních, národních, mezinárodních a evropských výstav.
Mým přáním je být ještě dlouho součástí kynologického světa, pokračovat v úspěšném chovu a mít možnost vystavovat a posuzovat tuto neuvěřitelně jedinečnou živou bytost... psa.
